Úzkost jako cena za informace

27. 03. 2020Jana VíchováOdborný článek

Tak jak vám je uprostřed informačního tornáda? Že vám všechno leze na nervy? Je toho moc? Je to za hranou? Pokud máte tyto pocity, nezoufejte. Je to v pořádku. Stejně jako prožívat úzkost a pocit zahlcení informacemi. Nedostatek informací způsobuje paniku, ve které si vytváříme vlastní závěry bez ohledu na to, jaká je realita. Přemíra informací způsobuje paniku také, protože nevíme, které informace jsou pro nás užitečné, a které naprosto nadbytečné. Výsledkem může být strach nebo úzkost. Divný pocit, který často neumíme pojmenovat.

Od rána do večera jsme zavaleni informacemi nabalenými na jediné slovo: coronavirus. Valí se na nás ze všech stran. Z internetu, z televize, z rádia, z novin. Místo aby nás dostatek informací uklidňoval, ve většině případů zařizuje přesný opak – úzkost, nervozitu, podráždění. To potom může způsobovat v našich vztazích různá pnutí. I to je cena, kterou platíme za život v době informační.

Jak je to možné?

Lidstvo je staré přibližně 200 000 let. Jsme mistři v přežití a ve zpracovávání informací nutných k životu. Po celou dobu, života deseti tisíc generací, jsme se úspěšně spoléhali na své smysly a na svou intuici. Další informace se přenášely téměř výhradně ústně. A takhle jsme to dělali nějakých 199 500 let! Vtip je v tom, že se my lidé, moc neměníme. To co se mění, je množství věcí a informací kolem nás a způsob, jak o nich přemýšlíme. Něco se významně změnilo s vynálezem knihtisku kolem roku 1440 n.l.

Přišla první informační revoluce.

Dějiny lidstva od té doby můžeme popsat z pohledu přenosu informací, jako období:

Každé období nám poskytuje víc a víc informací, které jsme nuceni nějak zpracovat. A tohle všechno se děje na časovém výseku dlouhém pouze 560 let. 

A jak jsme připraveni? Vlastně nijak. Jsme pořád stejní. Vzhledem k tomu, že 199 500 let jsme nic takového nemuseli řešit, je to pro nás stresová zátěž jako hrom. Málokdo si ji uvědomuje a má tisíce podob. Přehlcení informacemi, z nichž většinu ještě k tomu nepotřebujeme, nás odvádí od sebe samých, od vztahů, od kreativity, od bytí tady a teď. Zahlcuje nás pocitem, že nic nestíháme. Nevíme které informace jsou validní, a které jsou vycucané z prstu. A naše mysl trpí. Můžeme z toho být i nemocní. Dlouhodobý stres zabíjí. (Teď vás nestraším - vážně).

A dá se s tím vůbec něco dělat?

Nabízíme několik tipů jak začít. Od druhého kroku je jedno v jakém pořadí.

Tip 1: Uvědomte si k čemu vám informace, které konzumujete jsou. Jak moc je potřebujete ke svému životu? Živí vás? Opravdu je potřebujete? Opravdu všechny? 

Tip 2: Vypravte se do lesa. Dejte si lesní koupel. Pobyt v přírodě významně snižuje stres i úzkost. Stačí dvacet minut, ale výsledky stojí za to. Každá minuta navíc se počítá.

Tip 3: Odpojte se alespoň trochu od dat, aplikací, sociálních sítí. Nebojte se - jde to. Začněte pomalu. Třeba tím, že půjdete do lesa a mobil si necháte chvíli doma. Nebo že si z něj smažete sociální sítě, a tím pádem nebudete muset odpovídat, být připojeni a konzumovat informace (z 99 % zbytné).

Tip 4: Sledujte zpravodajství z jednoho kanálu (pokud musíte - je dokázáno, že sledování zpravodajství je život ohrožující aktivita) pouze jednou denně. 

Tip 5: Jdete do lesa… a dál už to znáte:)


Zboží bylo přidáno do košíku

Veřejný manažerský výcvik - začínáme 23.6.2020