Moderní věda v podnikatelských organizacích

04. 04. 2018Petr ParmaOdborný článek

O čem je tento článek aneb klíčová slova:

etikou a estetikou k zisku, kompetentnost pracovníků, komunikace uvnitř organizace, komunikace v globální společnosti, lidský a sociální systém, management, managering – nové slovo přelomu století, manažerská příprava, manažerské nástroje, moderní vědecké teorie, modernismus a postmodernismus, ovlivňování pracovníků, porozumění lidem a organizacím, postgraduální vzdělání, práce a rodina, rozvoj lidských zdrojů“, rozvoj organizací, řízení organizací, sebeřízení a sebereflexe, systemické myšlení a jednání, systemický přístup k lidem a organizacím, vedení a pomoc, životní filosofie.

Úvodem aneb Temné prostředí organizací

Možná jste to zažili – v životě se náhle začíná všechno komplikovat, přicházejí potíže, narůstají, kombinují se, násobí…, a najednou vznikne něco nového. Nové poznání, nové rozhodnutí, změna, něco, co přináší novou kvalitu do našeho života a co jako by vyrostlo z předcházejícího „chaosu“. Mnozí z nás mají tento zážitek.

Začínal jsem svoji profesionální kariéru na samotném začátku osmdesátých let. U dětí. Brzy přibyli mladí lidé, o něco později dospělí, manželé, rodiny, mezilidské vztahy... Ano, mými profesnímu sudičkami byly pedagogika, psychologie a psychoterapie. Práce to byla krásná, pěkné prostředí, bílý plášť, lidské příběhy a osudy, vděční lidé. Odborné zázemí, spousta literatury, moderní vědecké teorie, metody a techniky v samizdatových překladech či přímo od šťastlivců, kteří se dostali ven, a všechno se hned zkoušelo v praxi. Nebýt náhody, možná by to tak bylo dosud.

Tou náhodou byla nabídka, abych, mimo svoji práci, přednášel a vedl kurzy pro vedoucí a pracovníky v organizacích. Byly to peníze navíc a tak jsem to vyzkoušel. A našel jsem úplně jiný svět, než na jaký jsem byl zvyklý. Svět, který stál na lidech, na vztazích a komunikaci, ale kam se věda prakticky vůbec nedostala. Práce s lidmi, zasahování do jejich osudů a jejich rozvoj stály většinou jen na pocitech, náladách a osobních zkušenostech těch, kteří měli moc. Ve své tehdejší naivitě jsem byl přímo v šoku: říkal jsem si, že to je stejné, jako kdyby třeba sexuologa dělal kdokoliv, kdo má za sebou nějaký pohlavní život a dostal „posvěcení strany“. A zmocnila se mě tehdy velká touha vnášet do tohoto temna světlo moderní vědy. A ta se mi stala osudnou.

Od té doby se pohybuji v obou prostředích a jejich kombinace mi hodně přináší. Od té doby se také leccos změnilo, ale něco zůstalo stejné. Především tam, kde je manažer vnímán spíše jako technická profese, na kterou stačí talent a pár kurzů, a ne jako obor práce s lidmi, kde je třeba komplexní a vysoké vzdělání ve vědách o člověku, vztazích, lidské komunikaci…

Soumrak tradičních věd o životě a člověku

Život, člověk, komunikace, vývoj, společnost, civilizace, svět – tato témata se jako červená nitka táhnou vědními obory druhé poloviny dvacátého století. Druhá světová válka se svými důsledky nastolila otázky, na které tradiční, izolované disciplíny nedokázaly najít uspokojivé odpovědi. A zatímco v klasických oborech docházelo (díky výsledkům výzkumů hmoty, živých organismů, lidské komunikace, bádání v oblasti automatizace a robotizace ad.) ke vzniku zcela nových postupů, zároveň vznikaly i obory interdisciplinární (využívající odborné zázemí různých disciplín při zkoumání jednoho jevu), a konečně vznikaly i obory úplně nové (obecná systémová teorie, informatika, kybernetika, teorie komunikace, teorie živých systémů, teorie chaosu apod.). Postupně se rozvíjel také modernismus – civilizační teorie, podle které (zjednodušeně řečeno) neustálým zdokonalováním technologií a tradičních technologických procesů vyřešíme všechny problémy světa a nastolíme „šťastnou civilizaci“; problémy toho nicméně nedbaly a dále narůstaly. Tehdy přichází postmodernismus disponující kritickým pohledem, drzými otázkami a bouráním všech možných „tabu“. Revize nezůstává ušetřena ani naše základní životní filosofie, která naší planetě umožňovala po celá staletí věřit, že naše smysly a vědecké metody jsou bránou do světa a umožňují jeho objektivní poznání. Nové teorie a vědecké výzkumy zpochybňují tuto jistotu a naznačují, že jde mnohdy spíše o víru… Vše se komplikuje a zahušťuje, přibývají další a další teorie, nevysvětlitelné poznatky, nečekané potíže, globální světové problémy, vše se dál vzájemně ovlivňuje a prorůstá, což vede ke vzniku dalších nových teorií, k nečekaným problémům, ale i řešením…, a chaos narůstá.

Nový pořádek z chaosu

A tak jako v životě vyrůstá z předcházejícího „chaosu“, komplikací a potíží, nových poznání, možností a rozhodnutí něco, co přináší do našeho života novou kvalitu, tak i kvas světa posledních desetiletí dává vyrůst mnoha novým kvalitám. Jednou z nich je tzv. systemický přístup. Ten už svým názvem naznačuje, že nejde o izolovanou disciplínu, ale o široký proud filosofických východisek, teorií, metodik a praktických zkušeností, jejichž společným jmenovatelem je snaha po zjednodušení, důraz na celistvost věcí a jevů a na jejich souvislosti, a to současně v detailu i celku, rozloženě i systémově.

Systemický přístup – ale k čemu? Vzato odshora: ke světu, k životu, k sociálním skupinám, k lidem, k sobě samému, vztahům, komunikaci. Tedy i k organizacím (firmám), řízení lidí, rozvoji lidských zdrojů, pracovníkům, ale i zákazníkům, partnerům, společnosti, ekonomickému a sociálnímu prostředí, marketingu… Systemický přístup se uplatňuje především v oborech práce s lidmi. Nejvíce je v současném světě využíván v oblastech vzdělávání, psychoterapie, poradenství, sociální práce (od osmdesátých let dvacátého století), managementu a podnikatelských organizací (od let devadesátých). A právě v oblasti managementu a podnikatelských organizací patří tým profesionálů z České republiky mezi světové průkopníky. Jeden z frekventovaných názvů – „systemické koučování“ – jsme dokonce světu dali my.

Profese Systemický manažer, kouč, obchodník

Systemický přístup je nový obor, umožňující účinně „pracovat“ s lidmi, skupinami a organizacemi. Používá k tomu řadu nových prostředků a umí nově zacházet se všemi prostředky tradičními; člověk pak díky jejich využívání zvládá systemické jednání. Ale hlavním nástrojem systemického profesionála je jeho vlastní myšlení; jeho životní filosofie a celá řada na ni navazujících teorií, koncepcí a myšlenek, které přijal, z nichž ve svém praktickém životě vychází a na nichž jsou vystavěny jeho hodnoty, postoje, vztahy a komunikace; to předpokládá zvládnout systemické myšlení. Jinými slovy: systemickou kvalifikaci je těžké omezit jen na profesní život, tj. na řízení či rozvoj lidí, prodej a marketing apod.; uplatňuje se také v osobních a rodinných vztazích.

Systemický přístup tak může prostoupit celý život člověka. To je výhoda: člověk je přirozený, autentický, průhledný (nehraje účelové role), umí vstupovat do přímých vztahů bez bariér, je sebevědomý, vnímá se jako kompetentní a umí zkompetentňovat i druhé… Je to ale i nevýhoda: změnit své myšlení není tak jednoduché, jako naučit se nové praktické teorie, postupy a techniky; vyžaduje to čas a spoustu práce (studium, přemýšlení a komunikace), než se výsledky začnou projevovat v praxi. Proto je systemické vzdělávání uspořádáno tak, že člověk se nejdříve učí zvládat systemické jednání, a až poté rozvíjí své systemické myšlení; tak si novou kvalifikaci mohou osvojit i ti, kteří nechtějí zásadněji měnit svoji osobnost.

Proč, jak a v čem se stát systemickým profesionálem?

Proč? Abychom získali úplné, moderní vzdělání, které nám umožní efektivně pracovat s lidmi a organizacemi. Nebo abychom si rozšířili vzdělání, které jsme již (studiem nějakého humánního oboru) získali. Abychom poznali a naučili se účinně rozvíjet a měnit sebe sama. Abychom uměli zajistit, že lidé ze sebe dostanou mnohem víc, než si vůbec umí představit. Abychom nebyli odkázáni na řízení lidí jen z pozice moci a dokázali u lidí rozvíjet jejich vlastní kompetentnost, samostatnost a iniciativu; abychom za ně nemuseli myslet či pracovat tam, kde to není třeba. Abychom uměli vytvářet a podporovat samostatné kompetentní týmy. Abychom sami uměli týmově myslet. Abychom rozuměli mezilidským vztahům a problémům a uměli je řešit. Abychom uměli lidem pomáhat, aby si uměli sami pomoci. Abychom rozuměli organizacím a jejich systémům. Abychom rozuměli vztahům mezi organizací a pracovníky a mezi organizací, jinými organizacemi a sociálně ekonomickým prostředím. Abychom si zachovali operativní myšlení a rozvíjeli myšlení systémové a strategické. A ještě mnoho dalších abychom…

Jak? Ve světě je možností spousta. U nás získáte komplexní vzdělání v odborných institutech, a to v tříletém postgraduálním kvalifikačním výcviku. Výcvikové programy jsou organizovány formou soustředění: výukových (vždy první semestr v ročníku) a supervizních (vždy druhý semestr). Programy jsou náročné, vyžadují průběžné samostudium a praxi. Náročností a rozsahem odpovídají kvalitnímu vysokoškolskému bakalářskému studiu. Každý ročník je ukončen praktickou zkouškou a závěrečnou teoretickou prací. Výcvik lze absolvovat celý, nebo jej ukončit po prvním či druhém ročníku. Každý absolvent obdrží potvrzení o programu, úspěšní absolventi mezinárodní certifikát garantovaný vědeckou radou institutu, složenou z předních světových systemických osobností.

V čem? Institut systemických studií má obory Systemický management (pro manažery, majitele a členy statutárních orgánů), Systemický obchod a marketing (pro obchodníky, prodejce, marketingové specialisty a podporu prodeje), Systemické koučování (pro personalisty, specialisty rozvoje lidských zdrojů, poradce, kouče, lektory, trenéry, konzultanty, psychology, psychoterapeuty a sociální pracovníky) a Systemické sebeřízení a komunikace (pro ostatní pracovníky, kteří chtějí tento přístup využívat v práci se sebou, v pracovních vztazích či v týmu).

Zboží bylo přidáno do košíku

Aktuální akce Extimy