Kůrovec je zodpovědný, kalamita bývá v našich hlavách

Kůrovcová kalamita a sucho. Dvě témata, která se v našich médiích opakují den co den. Kůrovec se mi líbí, pěkný brouk, takový kosmický. Viděli jste ho někdy? Zimu nějak překlepe v hrabance nebo nějakém stromě. Na jaře si poletuje a hledá vhodné místo k bydlení. Nějaký oslabený či nemocný strom, prostě takový, co by měl jít z lesa ven a udělat místo mladým. V něm pak vybuduje svůj budoár. Ve zdravých stromech to moc nedělá, pryskyřice mu jeho chodbičky stále zalévá, tak proč si komplikovat život, když to jde jednodušeji. Staré dřevo, lepší dřevo. 

Pak hledá samičku a rozmnoží se. Larvičky chroupou a chroupou, a zase, bez pryskyřice to chutná lépe, ještě, že tatík vybral dobrý strom. Chytré a skoro se mi chce říci odpovědné řešení. Funguje jemu, teď i v budoucnu. Zdravé stromy mu zbudou a některý jistě zeslábne. Mají z něj radost jeho blízcí - nemusí řešit smůlu. A konec konců i ti neblízcí se radují - víc kůrovce, víc hmyzožravých ptáků, třeba datlíků tříprstých, kteří jsou kriticky ohrožení. 

Kůrovec funguje jako zdravotní policie, označuje a tak trochu odstraňuje to méně vyhovující z lesa. Prostě samá pozitiva řeklo by se. V médiích to však moc pozitivně nevypadá. A tak mi běží hlavou, co na to všechno říká sám kůrovec? Asi nic, stará se o sebe ...

Odpovědnost. Jedno z těch slov, které se mi honí hlavou posledních pár týdnů. Jak si tak o něm přemítám, zjistil jsem, že je potkávám dnes a denně. Je všude kolem mě, prostě další buzzword. V každém druhém článku je najdete, no dobrá v každém druhém manažerském určitě. Je to jako s písničkami, pusťte si nějakou španělskou, skoro určitě tam bude "corazón - srdce". 

Pak se zeptáte ve firmě. Majitele, ředitele, marketingového specialisty. Všichni jsou odpovědní, plní úkoly, rozhodují, s plnou odpovědností, jak jinak. A co vaši podřízení? Druhý dotaz. Jóó, tam je to jinak, tam je potřeba na odpovědnosti pracovat. Skoro jako doma, v rodině, už jste někdy viděli maminku, jejíž patnáctiletá dcera je odpovědná? O synech nemluvě. Co na to ten syn či dcera? Jen se jich zeptejte, ti odpovědní samozřejmě jsou! 

No a teď se v tom vyznejte. Kolik lidí, tolik odpovědností. Každý si ji vyloží po svém, aby se mu to hodilo do krámu. Což je, si tak říkám, vlastně docela odpovědné. Pokud tedy vím, že to dělám. S ohledem na teď, s ohledem na budoucnost, s vědomím toho, kam jdu. Pak mohu zvažovat, co pro to udělat chci a co ne. Musím si to ujasnit a rozhodnout - a tom to asi je ...

Petr Hložánek vystudoval molekulární biologii na UK, kůrovce tedy důvěrně zná. Stejně tak důvěrně zná manažerské prostředí a ví, jak to udělat, abyste našli vlastní odpovědnost - ve svém životě nebo ve vaší firmě. Pokud chcete s Petrem spolupracovat, napište mu na hlozanek@extima.cz. Specializuje se především na Strategický business nebo Manažerský výcvik a obecně systemickou práci s lidmi. A provede vás s velkou bravurou.