Systemický seminář: Emoce jako konstruktivistický supernástroj

Většina lidí se nechá emocemi ovládat. V naivní představě, že život by měl být plný emocí pozitivních, měly by být silné a dlouhotrvající, a negativní emoce je třeba eliminovat. Často se svými emocemi bojují a prohrávají. Jsou naštvaní, že jsou naštvaní, hněvají se, že cítí hněv… My se na emoce zkusíme podívat trochu jinak, jako na konstruktivistický supernástroj (kterým v systemice jsou). Jako na kouzelnou hůlku, kterou, pokud víme, jak funguje, dokážeme do života dostat přesně to, co potřebujeme. Pojďme si popsat různé úrovně emocí, zašpekulujme nad využíváním a zneužíváním emocí biologickými, psychickými a sociálními systémy, projeďme významy, smysly a funkce nejběžnějších emocí… A možná že zjistíme, že to, co se snažíme ze svého života odstranit, je přesně to, co nám v životě vlastně chybí.

Máme za sebou další, celkově už pátý Systemický seminář, tentokrát na téma Emoce. A o čem šla řeč? Shrnout to do několika vět je těžké a redukující, ale pro představu alespoň ty nejzásadnější závěry:

• Při práci s emocemi narážíme na jazyk, málokdo pro sebe má v jazyce podchycené jemné nuance svých emocí. Jenže pro jistotu (v objektivismu) nebo schopnost konstruovat (v konstruktivismu) je jazyk podmínkou – proto je s emocemi těžké zacházet.
  
  
• Emoce mají pro biologický, psychický a sociální systém úplně jinou funkci. Chtít to uchopit celé dohromady připomíná pohádku, kdy pejsek s kočičkou pekli dort. Nedává to smysl, a je potřeba si vybrat, z pohledu jakého systému se k emocím začnu vztahovat. Bez kybernetiky II. řádu to jde těžce.
  
  
• Emoce nic neřeší, ale k tomu, co se řeší, přidávají nebo odebírají energii. Aktivizují nebo paralyzují, podle toho, jestli nás připravují na útok, útěk nebo útlum. Když pochopím jejich princip, můžu k nim na úrovni psychického systému zkonstruovat význam a pracovat s nimi – tím se stávají mým (super)nástrojem!
  
  
• Sociální systémy si tvoří svoje sociální i emocionální normy. Přes ně pak probíhá socializace, na nich je postavená identita, přes zvnitřnění těchto norem jednotlivými členy sociální systém optimalizuje. Schválně, jaké emocionální normy má vaše rodina, firma, zájmový kroužek?
  
  
• To, že sociální norma definuje nějakou emoci jako nežádoucí, ještě neznamená, že si ji nemůžeme užívat, protože plní přesně tu funkci, kterou plnit má. Kritériem může být intenzita, nikoliv správnost.
  
  
• Dlouhodobé tlumení emocí je jako papiňák bez pojistky. Bouchne to, a typicky v tom nejblbějším okamžiku. Průběžné upouštění je nutnost!

Provokující, rozšiřující, inspirativní - takové jsou Systemické semináře. V květnu nás čeká Generace Zet, v červenci Autority, v říjnu Ambice a v prosinci Vztah k rodičům.